Čtení má pro děti obrovský význam, důležití při něm jsme však i my rodiče

Význam čtení ve vývinu dítěte je nesmírně velký, tvrdí to vědci ze Slovenské akademie věd (SAV). Poukázali přitom na knihu jako na jeden z nejtradičnějších dárků, které se zvyknou dávat pod vánoční stromeček.

„Dnes jsou tyto moudré zvyky a tradice, které se intuitivně předávaly z pokolení, už i předmětem vědeckého bádání. Výsledky výzkumů potvrzují, že čtení knih má ve vývinu dítěte ničím nezastupitelný význam, prospívá a je zdrojem vývinu prakticky všech oblastí dětské psychiky.

Jeho rozvojový potenciál je prokázán zvláště ve vztahu k vývinu řeči a poznávání jazyka.

Jako čtení DĚTI napřed?
Ruku v ruce s jazykem se však formují i ​​poznávací funkce a myšlení, dítě postupuje v kognitivním vývinu, poznává svět kolem sebe a prostřednictvím literatury zejména svět lidí, „řekla Olga Zápotočná z Ústavu výzkumu sociální komunikace SAV. Čtením knih podle ní děti vychováváme, obohacujeme a kultivujeme jejich emoce, utváříme a upevňujeme dlouhodobý vztah a zájem o čtení.

„Takové zkušenosti z dětství jsou zpravidla doprovázeny úspěchy ve škole a v dalším samostatném vzdělávání. Vzdělání a kulturní rozhled, které čtením získáváme, přispívá k utváření pozitivnějšího sebeobrazu, uspokojivému společenskému uplatnění, duševní pohodě a celkové kvalitě života,“ poznamenala Zápotočná. Z takových poznatků vycházejí několik projektů Ústavu výzkumu sociální komunikace SAV.

Jedním z nich byla i účast na koncipování a vývoji nového státního vzdělávacího programu pro predprimárne vzdělávání, který se od roku 2016 používá v praxi mateřských škol.

„Když tento projekt končí, můžeme říci, že mnohé z poznatků, o kterých zde píšeme, se potvrdily. Sledování výběru dětí, které mateřskou školu navštěvují od roku 2016 ukázalo, že frekvence, rozsah čtení, či bohaté zkušenosti s čtením dětem v předškolním věku mají na sledované ukazatele významný pozitivní vliv.

RUKA V RUCE S rozhovory
Kromě toho, jak mnoho a často dětem čteme je však důležité i to, co přitom – kromě čtení – děláme. Jaké metodické postupy, doprovodné aktivity, rozhovory podněcované otázkami různého typu během práce s narativní i informačními texty používáme, „řekla Zápotočná.

Zejména se podle ní vliv takové edukace prokázal na ukazatelích porozumění textu a narativní produkce. Výzkum také potvrdil, že přiměřenou metakognitívne zaměřenou intervencí, prostřednictvím adekvátní zpětné vazby se u dětí předškolního věku dá dosáhnout i jistá míra reflexe správnosti při posuzování svých odpovědí, respektive přesnosti metakognitivních monitoringu porozumění, což současně vede ke zlepšování výkonů.