Víte, kolik minut denně je třeba hýbat? Nedostatek pohybu během COVID pandemie ohrožuje zdraví nás i našich dětí

Podle WHO by se dalo celosvětově zabránit až 5 milionům úmrtí ročně, stačí jen trochu víc pohybu. Celosvětově bylo 81% dospívajících ve věku 11-17 let v roce 2016 nedostatečně fyzicky aktivních.

Právě tato pandemie vede k mnoha rozhodnutím zamezujícím pohyb. Děti na prvním stupni základních škol nemají tělesnou výchovu, žáci při distančním vzdělávání mají během tělesné výchovy volnou hodinu.

Začátkem října se tělesná a hudební výchova začala realizovat jen teoretickou formou. Od té doby většinu školního času i po vyučování tráví děti sezením popřípadě ležením u počítače. Tento fakt znamená velké riziko pro zdraví dětí a dospívajících nejen v současnosti, ale i do budoucna.

Během COVID zůstali mnozí pracovat z domu. Právě sedavý způsob života a snížení fyzické aktivity snižuje i obranyschopnost. Avšak každý člověk jakéhokoliv věku a schopností, by měl být fyzicky aktivní.

Vymlouvat SA?
Hýbat bychom se měli denně. Provést bychom měli aktivní pohyb alespoň 150 až 300 minut během týdne. Měli bychom se věnovat mírným až intenzivním aerobním aktivitám. Pohyb je vhodný i pro lidi s chronickými onemocněními nebo zdravotním postižením.

Dospělé by se měly aktivně hýbat průměrně 60 minut denně v jakémkoliv počasí.

JAK ČASTO BY SE MĚLI hýbat MAMINKY?
Maminky by měly aktivně hýbat aktivně alespoň 150 minut týdně. Snažte se omezit sezení za počítačem. Ve vyšším věku by se ženy měly zaměřit na aktivity, které zdůrazňují rovnováhu a koordinaci, jakož i posílení svalů, aby se zabránilo pádům a zlepšilo se zdraví.

Maminky by měli cvičit i během těhotenství a po porodu. Těhotné a ženy po porodu by měly týdně se aktivně hýbat stejně alespoň 150 minut. Pohyb namísto sezení zlepší náladu. Pohyb na čerstvém vzduchu venku poskytuje zdravotní výhody matce i dítěti.

Fyzická aktivita poskytuje následující výhody pro zdraví matek jako snížené riziko pro preeklampsii, gestační hypertenzi, gestační diabetes. Snižují se nadměrné těhotenské přírůstky hmotnosti, komplikace při porodu, poporodní deprese a hrozí méně komplikací i pro novorozence.

JAK BY MĚLY hýbat DĚTI?
Děti do 1 roku jsou dostatečně aktivní, pokud jim v tom rodiče nebrání. Můžete jim pomoci, pokud podpoříte interaktivní hru na podlaze. Kromě podpory pohybu, to má ještě jednu výhodu, dítě z podlahy nemůže spadnout a ublížit si. Dětičky by měli trávit nejméně 30 minut v poloze na břiše během dne, když jsou nahoře.

Důležitý pro správný rozvoj je i kvalitní spánek v délce 14 až 17 hodin pro děti ve věku do tří měsíců, následně do roku by dítě mělo spát 12 až 16 hodin denně.

Děti ve věku jednoho až dvou let by měly být v pohybu alespoň 180 minut denně. Aktivity během dne střídejte. Dětem škodí, pokud je necháte připoutané v kočárku, na vysoké židli, zda v autosedačce více než hodinu.

Děti do roku by vůbec neměli sledovat televizor, či mobil. Do dvou let by neměly trávit čas sledováním médií více než hodinu. Děti do dvou let potřebují 11 až 14 hodin kvalitního spánku a pravidelný režim.

Děti ve věku tří až čtyř let by měly během dne strávit nejméně 180 minut různými druhy fyzických aktivit. Alespoň hodinu by mělo věnovat běhání, hře s míčem, či jízdě na kole venku.

Opět dítě nenechávejte upoutané na delší dobu než hodinu. tedy během dlouhého cestování plánujte přestávky. Ani v tomto věku by neměly trávit čas sledováním videí a filmů více než hodinu. Dítě v tomto věku potřebuje přibližně 10 až 13 hodin kvalitního spánku denně.

Děti a dospívající ve věku 5 – 17 let by se měly aktivně hýbat denně alespoň 60 minut. Děti a dospívající se zdravotním postižením by měli absolvovat průměrně 60 minut denně.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA NADMěRNÉHO SEZENÍ
U dětí a dospívajících při nadměrném sezení hrozí nejen přírůstek hmotnosti, zhoršuje se kardiometabolických zdraví, kondice, prosociální chování, kvalita spánku. U dospělých narůstá v důsledku špatné kondice úmrtnost z různých důvodů, zejména na kardiovaskulární choroby a rakovinu.

Bez pohybu se zhoršuje průběh kardiovaskulárních chorob, rakoviny a cukrovky typu 2. Fyzická nečinnost je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtnosti na nepřenosné nemoci. Lidé, kteří nejsou dostatečně aktivní, mají o 20% až 30% vyšší riziko úmrtí ve srovnání s lidmi, kteří pravidelně sportují.

Pravidelná fyzická aktivita může u dospělých naopak zlepšit svalovou a kardiorespirační zdatnost, snížit riziko hypertenze, srdečních chorob, mrtvice, cukrovky, rakovinu a depresi. Pravidelný pohyb snižuje riziko pádů a zlomenin.

U dětí a dospívajících fyzická aktivita zlepšuje fyzickou zdatnost, kardiometabolických zdraví, zdraví kostí, kognitivní výsledky ve škole, duševní zdraví.